Zlomový okamžik

08.03.2017

V uplynulém týdnu přišel nový moment v tréninku, respektive rehabilitaci mého dřepu. 

Potom co toho nebyl na začátku druháku kvůli dlouhodobým problémům s pravým kotníkem nebyl ani schopen dostat se dřepu s patami na zemi. Přicházelo postupně období kdy to přestával být problém, občas se to zhoršilo, pak zase zlepšilo a tak to skákalo podle toho, jak jsem se tomu věnoval, ale byl tam.

První super poznatek byl zhruba o rok později. Na podzim jsem měl pauzu se sportem a školou kvůli monoblbosti (Mononukleóza). Měl jsem tak spoustu času věnovat se tomu na co dlouho nebyl čas a odkládalo se to (kotník, dřep, urovnání spousty věcí v hlavě,...)

Super poznatek no. 1

Místo abych si na mobilu, nebo na hodinkách měřil těch vymodlených 30 minut v dřepu jsem jednoho dne strávil podobnou dobu ve dřepu tím, že jsem si hrál se Sinduškou a došlo, že to je konečně ono. Dostal jsem se k tomu, že dřep už povětšinou netrénuju, ale v různých situacích si v něm prostě odpočinu (např. na vodáckém kurzu s FTVS jsem večer po rozbití tábora u ohně neseděl na dece nebo špalku, ale ve dřepu) anebo si hraju se pejskem (Sinduška).

Mimochodem se také dostavili dovednosti, které se dlouho neukázali jako dřep únožný na pravé noze s patou na zemi nebo dřep na pravé noze (kromě toho, že kotník bolel, což nebylo přijemný, to byl jeden z hlavních důvodů proč jsem se vším okolo dřepu začal)

Ale i přes tenhle pokrok, jsem si třeba nikdy jen tak neodpočinul na veřejnosti jako takové. (přítelkyně, rodina, spolužáci, kamarádi nejsou tak úplně veřejnost).

Tento týden na běžkách to bylo nejlepší varianta jak si odpočinout a vyslechnout další výklad učitele po několika cvičeních na rovnováhu. 

 A dnes, před chvílí v metru, přišel moment o kterém jsem věděl ze přijde, ale doposud mi v tom bránila jakási potřeba nebýt za blbce (nebo tak něco, prostě mi asi ještě není jedno co si o mě kdo myslí) a to, že když jsem došel na Malostranskou a metro mělo jet "až" za 6 minut, dřepnul jsem si , vytáhl telefon a začal psát tuhle poznámku. 


Před pár dny jsem přemýšlel o čem napíšu první článek, a nevymyslel jsem to. A tady je. Co má přijít, to přijde. Platí pro dřep i článek. :)